REPORT - Velká Deštná

 



 Na prvního máje přišel náš biker Míra Kadlec z týmu Veloservis Pešek a syn do práce s tím, že předešlý den našel nový tréninkový okruh. Básnil o tom tak hodně, až jsme se rozhodli, že tuhle trasu projedeme spolu a řádně ji zrevidujeme abychom se s Vámi o ní mohli podělit.
 
 Vzhledem k tomu, že Míra Vás nikdy nevezme na běžnou projížďku, a vždycky můžete počítat buď s pořádnou porcí kilometrů, nebo s kratší, ale hodně intenzivní vyjížďkou, nemusel mě ani přemlouvat, a 5. května ráno už jsem měl naložené kolo s věcmi v autě a jel jsem směr Kostelec nad Orlicí. Cestu autem sice trochu provázel déšť, ale podle předpovědi mělo být brzy po něm a zbytek dne měl být nadmíru slunečný s teplotou kolem 20°C.



 Do Kostelce jsem dorazil před devátou, to už byl Míra připraven, ustrojil jsem se do cyklistického, vyndal kolo, natočil pití a mohlo se vyrazit. Podle Mírova prvního měření měla trasa cca 85km a směřovala z Kostelce přes Rychnov nad Kněžnou na Velkou Deštnou a následně kolem Rokytnice v Orlických horách zpět. Nutno podotknout, že Míra sám tuto trasu pojal jako správný závodní trénink a na první pokus ji ujel za 3 hodiny a 15minut. Ujistil jsem ho, že se mnou to bude pomalejší, zapnul jsem aplikaci Strava cycling, která Vám přes GPS krásně mapuje celou cestu, a vyrazili jsme.

 

 První úsek cesty byl pohodové rozjetí nohou s mírným výšlapem do Rychnova. Průjezd Rychnovem byl vzhledem k poměrně rušné dopravě pomalejší, ale nebylo kam spěchat. Na 14. kilometru u obce Lukavice již začalo to, proč jsme chtěli jet – zhruba 20km stoupání na Velkou Deštnou. Zprvu se nohám moc nechtělo, jelikož foukal docela protivný vítr, ale po pár kilometrech si nohy zvykly a jelo se dál. Moje tempo bylo samozřejmě oproti závodníkovi pomalejší, ale Míra si vždy vyšvihl kus kopce nahoru, počkal, nebo dokonce provokativně sjel za mnou, a tak cestu provázelo kamarádské špičkování. Kolem 34. kilometru jsme byli těsně pod vrcholem Velké Deštné, nezdržovali jsme se, a vyšlápli jsme nahoru. V tuto dobu už bylo počasí nádherné, svítilo slunce, bylo krásně teplo, jedinou nevýhodou byl stále jen vítr.


Na vrcholu jsme pořídili pár fotek, nadechli se krásně čerstvého vzduchu a pomalu vyrazili zase o něco níž na hřebenovku.

Byla to sice možnost vzít to dolů techničtějším sjezdem, ale Míra si vybral na jízdu svého „bahňáka“ s pevnou vidlicí a nechtěl tak riskovat defekt. Na hřebenovce přišla pořádná zkouška nohou, jelikož hřebenovka je samý krátký sjezd a následně zase stoupání, takže Vám krásně vytuhnou nohy, které pak zase musíte přemlouvat k výkonu. Nicméně co by to bylo za vyjížďku bez pořádné dřiny.

 

Od konce hřebenovky už byla cesta více méně dolů, takže příjemné vyjetí nohou. Jediným krutým prvkem bylo stoupání za Pěčínem, kde už se (alespoň moje) nohy musely opravdu přemlouvat. Po asfaltkách jsme dojeli až do Rychnova, mezi ním a Kostelcem už nás čekala jen poslední třešnička – cca 500m dlouhý kopec se stoupáním kolem 15%, kam jezdí Míra trénovat na sílu (10x nahoru a 10x dolů).
Zpět k výchozímu bodu jsme dorazili za 3 hodiny a 46 minut, což byla pro mě super zpráva, jelikož jsme nejeli tak pomalu jak jsem se obával.


 
 
 
 
 
Trasa měřila 89,9 km s celkovým převýšením 1725 metrů.


Napříště Míra vymyslel trasu ještě o něco náročnější. Pod vrcholem Velké Deštné se pojede směr Šerlich a následně do Polska a zpět. Odhadem by to mělo být kolem 120 kilometrů, takže se máme na co těšit. A report samozřejmě bude také.




REPORT - Velká Deštná
Vytvořeno12.05.2015