Recenze gravelu od našeho zákazníka

Jsme velice rádi za každou zpětnou vazbu od našich zákazníků - pozitivní i negativní. Pozitivní nás vždy pohání dál dělat to, co děláme. Z negativních si bereme poučení a snažíme se zlepšit co můžeme. Velice děkujeme našemu zákazníkovi panu Benákovi, který si dal tu práci a napsal nám vlastní článek o tom, co ho přivedlo ke gravel kolu a jak se vyvíjí jeho pohled na ježdění na tomto štěrkoletu.

Jak jsem se dostal ke gravel kolu

Cyklistika mě bavila od mala. Nikdy jsem se jí ale nevěnoval na nějaké vyšší úrovni, než jako obyčejný hobby jezdec. A v tomto duchu je psaný i tento článek. Vše níže napsané je tedy můj subjektivní pohled laika.

Vždy jsem měl horské kolo, konkrétně hardtail a pohyboval se zejména v přírodě. Když jsme se ale odstěhovali dál od města a já začal řešit dojíždění, zkušenost s doposud vlastněným horským kolem značky Schwinn na 26 palcových kolech a základních pláštích určených do terénu, byla jasná – nejede to a je to dřina. Začal jsem se tedy poohlížet po jiném typu kola, které by více odpovídalo mým novým potřebám.

S prakticky nulovou představou, jaké bych vlastně chtěl kolo, jsem vyloučil vybírání kola na internetu a zaměřil se na kamenné prodejny, od kterých jsem si sliboval osobní přístup a odbornou pomoc s výběrem kola. Cestou z domu do města jsem každý den míjel velkou prodejnu Kola Pešek ve Starých Čívicích. Když nastal čas, do této prodejny jsem zavítal a zde také poprvé uslyšel pojem gravel.

Mé požadavky byly vesměs velmi jednoduché. Chtěl jsem kolo, které pojede a člověk se na něm zároveň moc nenadře. Představa každodenního dojíždění do práce, které nejkratší cestou činí patnáct kilometrů, směřovalo ke koupi kola určeného spíše na asfalt. Na stranu druhou jsem ale nechtěl přijít o možnost projet se lesem nebo po nějaké polní cestě. Ve hře byl tedy buď gravel nebo krosové kolo. Gravel mi však na první pohled přišel mnohem zajímavější. A tak jsem si pořídil své první gravel kolo.

Byl to základní model značky Rock Machine s jednoplackou vpředu a mechanickými kotoučovými brzdami. Relativně lehké kolo jsem kvůli každodennímu dojíždění do práce osadil hromadou doplňků, od blatníků přes nosič až po držák na mobil. S kolem jsem za necelé dva roky používání najel 5841 kilometrů a zažil s ním skvělé zážitky ve všech možných klimatických podmínkách a v různorodém terénu od silnice, přes polní cesty, až po několik výletů přírodou třeba i po pěších stezkách. Kolo jsem využíval od každodenního dojíždění do práce, přes rychlé časovky až po opravdu dlouhé výlety.

Čím více jsem se však nořil do tajů dálkové cyklistiky, tím více jsem chápal, že tento základní model je pro mě nedostačující. Při dosažení mety ujetých 250 kilometrů za den jsem se utvrdil v tom, že mě baví více jezdit po silnicích a cyklostezkách. Logicky prvním nápadem byl upgrade stávajícího kola. Bohužel se ukázalo, že tudy cesta nepovede, přestavba by byla natolik komplikovaná, že to zkrátka nemělo smysl. A tak se zrodil plán B. Původní kolo zůstane kolem na dojíždění do práce a druhé kolo bude již na pořádné výlety. Takže po 21 měsících od koupě svého prvního gravelu jsem byl kde jinde než v mé oblíbené prodejně u Peška.

Tentokrát už byl požadavek specifičtější. Lehké kolo, které bude mít dostatečný rozsah převodů, hydraulické brzdy a bude možné jej v případě potřeby bez větších komplikací vylepšit. Prostě takový jasný polykač kilometrů, co se nezalekne nějaké té rozbité silnice třetí třídy nebo krátkého průjezdu přírodou, když se ta asfaltka na chvíli ztratí. Chvíli jsem si pohrával i s myšlenkou silničního kola, ale se svojí vahou 115 kilogramů, požadavkem na možnost vyrazit i mimo asfalt a občasné vyjížďky ve stylu bikepackingu, kdy kolo opravdu naložím jak vybavením, tak vlastním sádlem, jsem tuto myšlenku rychle opustil a zůstal věrný gravelu. Zachoval jsem věrnost i značce a rozhodl se pro karbonový model Rock Machine Gravelride CRB 700. Vzhledem k mým požadavkům jsme na kole udělali ještě jednu zásadní úpravu před samotným předáním kola a tím byla výměna převodníků za silniční variantu s 50/34 zuby.

Po roce a půl skvělého, a hlavně dlouhého ježdění nastal další zlom. Ráfky lehce zoxidovaly a kolo si zasloužilo větší servis. Zde nastal čas pro další upgrade. Ke karbonovému rámu, vidlici a sedlovce přibyly i řídítka a sedlo. Došlo i na kompletně nová zapletená kola a další komponenty. Váha se tak snížila o více jak jedno kilo a na kole to začalo být neuvěřitelně znát, zejména pak v kopcích. Ke dni, kdy píši tento článek, mám na kole najeto 6972 kilometrů a nemohu si gravel vynachválit.

Ano, jistě tento typ kola nebude po chuti každému, ale jeho všestrannost ho předurčuje k mnohému využití. Já si v gravelu našel rychlé, a hlavně bytelné kolo, které s trochou nadsázky umí polykat kilometry s grácií silničního kola, zároveň však nabízí dostatek pohodlí pro dlouhé výlety a v případě potřeby dokáže překvapit i v mírně náročnějším terénu. Pokud bych měl tedy gravel specifikovat jednou větou, je to kolo, ve kterém se snoubí rychlost silničních kol s pohodlnější geometrií krosových kol a průjezdností terénem horských kol.

Zde nutno dodat, že silniční kolo bude vždy agresivnější a rychlejší, stejně tak krosové kolo bude vždy pohodlnější a horskému kolu se vždy povede v terénu lépe než gravelu. Je třeba si uvědomit, že gravel kolo ale nemá snahu se těmto třem typům kol vyrovnat, tento hybrid se snaží nabídnout co možná nejvíce od každého a dle mých zkušeností se mu to daří výborně. Takže pokud je někdo jezdec, který není zcela vyhraněný pro konkrétní druh cyklistiky a chce mít možnost využít v různorodém terénu jen jedno kolo, gravel je jednoznačně ta správná volba. Pro můj druh cyklistiky je gravel zkrátka kolo bez kompromisů!

Závěrem je nutno dodat, že ať už je člověk sebelepší cyklista a má sebelepší kolo a vybavení, vždy potřebuje dobré zázemí a okolo sebe lidi, kteří tomuto koníčku opravdu rozumí a je s nimi zábava. Tímto tedy zdravím celé osazenstvo prodejny Kola Pešek a zároveň jim děkuji za cenné rady, podporu a pomoc nejen s výběrem kol.

Gravelu zdar a mnoho kilometrů v sedle přeje Josef Benák